Sobota na náměstí Svobody

Vánoční strom na náměstí Svobody svítí Brňanům už 8 dní a za tu dobu se na nedalekém pódiu vystřídala pestrá směsice vystoupení od vánočních říkanek, přes písničky až po divadlo. Sobotní program přispěl do této škály ještě dalšími novými programy.

Ranní mlhavou a pošmournou atmosféru rozproudily mažoretky Lassies v krásných barevných kostýmech a s úsměvem na rtech. Takto energicky zvládly slečny všech věkových kategorií bavit diváky celou hodinu a zaslouženě sklidily velký potlesk i od ještě trochu nesmělých a sotva probuzených návštěvníků trhů. Zcela Vánoční atmosféru přinesli do sobotního dne žáci a učitelé ze ZŠ Otnice. Padesáti členný sbor předvedl svůj vánoční repertoár zcela profesionálně a bylo radost se zaposlouchat do známých i méně obvyklých koled a písní.

Svůj čas a ochotu předvést něco ze svého umění projevil i známý Pěvecký sbor Blahoslava Hajnce, a tak se hlasy excelentních zpěváků a zpěvaček rozléhaly po celém prostoru náměstí se skladbami různého žánru i různého jazyka.

3. prosinec měl z programového hlediska dva vrcholy - jedním byla bezesporu soutěž "Brněnský šikula", kde mohli návštěvníci obdivovat talent a šikovnost brněnských dětí. Vrcholem pro dospělé byl pak večerní koncert Ireny Budweiserové a skupiny Fade In.

Během celého dne tepaly ulicemi centra spousty lidí, to co se ale stalo po setmění a při zaznění prvních tónů fenomenálního hlasu Ireny Budweiserové bylo jedinečné. Náměstí se zaplnilo a s údivem se nechalo unášet na jazzových skladbách, gospelových variacích i spirituálech. Kapela Fade In sklidila obrovský úspěch a loučila se s Brnem tím nejkrásnějším způsobem - s plným náměstím spokojených posluchačů a pocitem skvěle odehraného koncertu.

Rozhovor s Irenou Budweiserovou:

Dnes jsme Vás viděli s kapelou Fade In na náměstí Svobody, běžně ale vystupujete v různých prostorách od klubů až po kostely. Kde se cítíte nejlépe a který prostor je pro Vás nejvíce inspirativní?
Všechno má něco do sebe, musím ale říci, že intimně - komornější prostředí mi sedí víc. Každopádně náš repertoár, jak jste naznačila, je tak široký, že se můžeme přizpůsobit čemukoli. Svým způsobem mě vzrušují i prostory velké venkovní a vím, že v něm naše věci fungují, takže je to opravdu o ušití repertoáru na míru. Baví mě všechno. Menší klub má jistě svůj půvab, kostely zase mají velice specifickou atmosféru. Nemáme problémy opravdu s ničím, vlastně je to tak trochu výzva a to mě baví.

A dnešní koncert?
Dnešní koncert se myslím povedl, navíc oproti loňsku tu nejezdily tramvaje - což bylo vážně skvělé a nebylo -17stupňů (smích)! 

Ve své tvorbě jste se posunula od folku k jazzu. Je to pocitová věc, aktuální popud nebo Vaše místo, kde zakotvíte?
Nevím jestli to nazývat jazz... řekla bych že je to symbióza více žánrů, protože z folku vycházíme, hodně sahám i po černošských písních, blues a gospelu. Také kladu důraz na dobré texty, což pro jazz není až tak typické. Jazz tam proudí hlavně z charakteru muzikantů z Fade In. Určitě to není momentální záležitost, je to věc, která zraje celou dobu co zpívám. A text považuji za velmi důležitý.  Jsem moc ráda, že ačkoli texty nebo provedení nejsou prvoplánové a "pro lidi", že na ně lidi reagují velmi dobře a že jsme jej vynesli z klubů (jazz) nebo z kostelů (gospel) do jiných prostor a že to funguje - na to jsem docela pyšná.

Každý si Vás automaticky spojuje se Spirituál Kvintetem. Jak se s takovou nálepkou žije?
(smích) Připadám jako Pierre Brice, taky ho nikdo nezná jinak než jako Vinnetoua, nebo Angelica!
S Fade In jsem jsem spolupracovala už dříve během působení ve Spirituál kvintetu, jen to nebylo tak vidět. Nyní se samozřejmě spolupráce zintenzivnila. Ta nálepka má svá pozitiva i negativa. Pozitivní je to, že se člověk zapsal do podvědomí myslím docela slušně, za ta léta. Na druhou stranu jsem v posledních letech cítila ne nesrovnalosti, ale osobní uměleckou nepohodu, tak jsem si pořád říkala že nechci skončit a umřít jako Spirituál Kvintet, ale jako Budweiserová. Nicméně to nemění nic na tom, že jsem si myslela, že tam ještě nějaký rok budu.
Každopádně to někdy není jednoduché. To je jako když někdo udělá nějaký film a veze se s tím. Musím si zvyknout, na to, že to jinak nebude, protože větší část života to tak bylo.

Jaké máte tedy další rozjeté projekty a na co se můžeme těšit v roce 2012?
Teď se soustředím hlavně na hraní s Fade In, což je určitě dobře, dříve jsem vždycky měla víc věcí, divadlo a tak, což teď není. Myslím, že to tak má být, tento rok jsem musela náš repertoár značně rozšířit a udělat část pro komornější hraní, věnovala jsem se trošku pianu... V lednu budeme točit cédéčko, které bude navazovat na Někdy si připadám jako pták (CD z roku 2003). Bude z větší části autorské a české.  Pak mám taky takovou touhu zkusit někdy jen malinko jiné obsazení kapely, to ale záleží jaké budou nabídky na koncerty. V úvahu připadají kombinace s bicíma, klávesama, které jsme zatím využívaly jen při natáčení. To se tedy týká spíše nějakých festivalových koncertů. Samozřejmě další změny v repertoáru... Uvidíme co přinese čas.

Vánoce jsou pro mnohé z nás časem hodnocení a bilancování. Jak byste tedy zhodnotila Váš uplynulý rok?
Byl to docela zlomový rok, před Vánoci loňského roku jsem já i manžel (manager Spirituál Kvintetu) skončili ve Spirituál kvintetu, takže to bylo hodně jiné. Museli jsme se docela snažit. Ale přineslo nám to takové to co asi má v životě být - hodně zkušeností, pozitivních zážitků, samozřejmě také nějaké problémy, ale  člověk si najednou velice intenzivně uvědomil a objevil, co v něm skutečně je. Kdyby tohle nenastalo, tak to člověk nezjistí. Teď jak se ten rok vrbí k závěru, začínám věřit, že vše se v dobré obrací.